Lóže u Zeleného slunce
773 POLOŽEK | 6721 REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ | 77 UŽIVATELÉ ONLINE |  18.prosinec 2017 03:21:00
Doležal, J. - Celokožená vazba 24.11.2010
Celokožená vazba je vůbec nejstarší druh vazby. V době, kdy byl plech zlatníků nahrazen kůží, potahovaly se jí jen desky, hřbet zůstával bez potahu. Postupně se však i tato část knihy začala potahovat kůží, a tak se hřbet knihy stal svými vystupujícími vazy charakteristickým znakem staré knižní vazby. Dnes šijeme celokožené knihy buď na zapuštěné nebo rozpletené motouzy, anebo na kalouny, organtýn aj., takže zhotovování falešných vazů na hřbetě je neopodstatněný archaismus. Avšak děláme-li celokoženou knihu po starém způsobu na vystupující, motouzy, vytvoří se na hřbetě stejné vazy, jaké bývaly na starých knihách.
Celokožená vazba se nehodí pro každou knihu. Je nákladná nejen pro použití nejkrásnějšího a nejkvalitnějšího knihařského materiálu — kůže, ale i pro složitý pracovní postup. Proto by bylo nemístné vázat do celokožené vazby kdejakou knihu z běžné knižní produkce, byť by nám byla sebemilejší.
Knihy jsou v dnešní době nezbytnou pomůckou a vydávají se ve stále větším množství. Proto musí být pro jejich vazbu dostatek vhodného materiálu, který by kryl tuto obrovskou spotřebu a příliš nezařazoval cenu knihy. Tyto požadavky by dnes kůže nemohla splnit.
Starší knih vazači byli daleko lépe obeznámeni s celokoženou vazbou a s její konstrukcí než dnešní knihaři, kteří se k zhotovení této vrcholné vazby za své průmyslové praxe dostanou jen zřídkakdy.
Je tedy celokožená vazba ve výrobě poměrně vzácná, avšak každá celokožená vazba, sebedokonaleji zpracovaná a ozdobená, není ještě uměleckým dílem. Je jim jen ta vazba, jejíž vnější i vnitřní úprava a zároveň dokonalé technické provedení i výzdoba jsou jako výtvarný projev v plném souladu s literárním obsahem a hodnotou knihy. Proto si uměleckou knižní celokoženou vazbu, která je vrcholným tvůrčím dílem knih-vazačského umění i řemesla, zaslouží pouze knihy významného literárního obsahu, dokonale graficky upravené, bezvadně vytištěné krásnými typy písem na kvalitním papíře. Taková vazba vyžaduje nejen dokonalou znalost řemesla a zručnost, ale klade i nejvyšší požadavky na výtvarný cit a smysl pro materiál.
A proto rozhodneme-li se zhotovit celokoženou vazbu, hned od počátku budeme věnovat již přípravě; veškerou péči a budeme pracovat přesně a se značnou, dávkou citu a vkusu.
Popíšeme pracovní postup celokožené vazby nasazované podle francouzského způsobu.

Pracovní postup:

1. Příprava k šití. Je v podstatě stejná jako u polokožené vazby. Pečlivě oddělíme jednotlivé archy od sebe a očistíme je od lepidla. Je-li třeba, znovu je složíme nebo upravíme tak, aby se tiskové sloupce jednotlivých stran kryly. Všechny přílohy a obrázky připevňujeme do knihy na papírové proužky. Potrhané listy pokud možno neznatelně opravíme. První a poslední arch vyztužíme batistovým nebo širtynkovým páskem. Před první a poslední arch přidáme čtyřlistovou složku, pokud možno ze stejného papíru, na jakém je kniha vytištěna (tyto složky se stanou součástí předsádek). Na složky nalepíme makulatury, které vytvoří potřebný prostor pro vsazení předsádek anebo kožených proužků. Knihu dole a vpředu osekáme podle velikosti nejmenšího archu. Takto připravenou knihu řádně vylisujeme. Potom na hřbetě označíme místa pro zapošívací stehy a motouzy; budeme-li knihu šít na zapuštěné motouzy, uděláme na hřbetě potřebné zářezy.
Celokoženou knihu je však lépe šít na rozpletené motouzy nebo úzké speciální kalouny, aby se hřbet knihy nemusel zařezávat pilou; zářezy nepřidají žádné knize na vzhledu. Nakonec knihu prohlédneme, jdou-li všechny archy i stránky ve správném pořadí.

2. Knihu šijeme pečlivě na správný počet motouzů. Každá jednotlivá složka musí být prošita po celé délce, proto pozor na tloušťku nitě, aby hřbet příliš nenabýval a po ušití měl správnou potřebnou výšku. Niť nastavujeme výhradně na hřbetě. Protože knihu budeme nasazovat francouzským způsobem, musí být všechny motouzy na obou stranách dostatečně dlouhé, aby se mohly později provléknout deskami (alespoň 5 až 6 cm na každé straně).

3. Upravíme hřbet a motouzy před sklízením. Příliš našitý hřbet sklepeme kladivem, přitom povytáhneme motouzy, aby nebyly nikde pokrčeny. Povytažením motouzů pomůžeme také sklepanému hřbetu, aby podržel upravenou výšku. Dlouhé motouzy se nedají stejnoměrně roztřepit, proto je nejprve rozpleteme, pak trochu naplocho roztřepíme a nakonec vyčešeme. Roztřepené motouzy vtáhneme otvorem u hřbetu pod první a poslední list makulatury a tam je stejnoměrně rozložíme, aby se při lisování nevlisovaly do knihy. Příliš tlusté motouzy roztřepíme až těsně před nasazením. Neroztřepené motouzy musí být při drážkování vysunuty ven z prkének. Nezapomeňme na zalepení prvního a posledního archu.

4. Hřbet knihy sklízíme řidším teplým klihem. Kniha musí při klížení ležet na všech stranách v pravém úhlu. Pozor na motouzy; musí zůstat čisté! Ne-byla-li kniha osekána, ořízneme ji na přední straně dříve, než zkulatíme hřbet.

5. Zkulatíme hřbet, dokud není úplně suchý, jinak jej musíme před kulacením navlhčit vodou. Hřbet nemá být příliš zaoblen.

6. Vyklepeme hlubokou drážku. U všech kožených knih musí být drážky pravoúhlé a jejich hloubka musí odpovídat tloušťce lepenky, které použijeme na desky.

7. Přiřízneme lepenky na desky, vylepíme je po celé vnitřní ploše papírem, který namažeme škrobem. Lepenky necháme dobře vyschnout. Při jejich vyměřování nezapomeneme, že budou vsazeny těsně do drážky. Okraje desek u celokožené vazby mají být na všech stranách stejně široké.

8. Nasadíme lepenky. U knih nasazených francouzským způsobem vložíme lepenky do drážky a rozdělíme správně okraje (kanty). Potom tužkou vyznačíme místa, kde lepenka přijde do styku s motouzy. Provedeme v nich nožem mělké trojúhelníkové zářezy, abychom získali potřebné jamky, do nichž musí motouzy zapadnout. Tyto trojúhelníkové jamky mají základnu na hraně lepenky a jejich vrchol je ve vzdálenosti 12 až 15 mm od základny. Aby byly všechny stejně vysoké, narýsujeme si tužkou linku rovnoběžnou s krajem lepenky. V místech, kde má jamka vrchol (tj. na narýsované lince), prosekneme lepenku 4 až 5 mm širokým dlátem nebo kulatým sídlem, ne však kolmo, ale šikmo směrem od hřbetu k přednímu okraji, takže na druhé straně lepenky bude otvor dále od hřbetu než nahoře. Tyto díry lepenkou děláme šikmo, abychom při protažení motouzů snáze zahladili stopy protahování a aby motouz procházel lepenkou větší plochou.
Totéž provedeme i na druhé lepence. Pak přisadíme lepenky na místo a zpod prvního listu makulatury vytáhneme roztřepené motouzy, jež slepíme na volném konci škrobem nebo klihem do špičky v šíři 0,5 až 1 cm. -Takto zašpičatělé motouzy protáhneme snadno připravenými otvory v lepence na její vnitřní stranu. Protahujeme při pootevřené lepence, která stojí ve hřbetě asi v úhlu 45°, a všechny motouzy stejnoměrně utáhneme. Na to opatrně otevřeme desku a kladivem otvory i s motouzy na jedné i druhé desce dobře zaklepeme. Knihu položíme na prkénko, otevřeme desky a znovu přitáhneme jednotlivě každý motouz. Potom desku přivřeme tak, aby s knihou svírala úhel asi 30°, aby se motouzy po celé desce stejnoměrně uvolnily na potřebnou délku. Znovu desku opatrně plně otevřeme a na vnitřní straně vyčnívající motouzy odstřihneme tak, aby z nich zbyly konce dlouhé asi 0,5 cm. Vyčnívající konce motouzu vějířovitě roztřepíme kostkou namočenou ve škrobu a přilepíme na vnitřní stranu lepenky. Nasazenou knihu necháme otevřenou asi hodinu schnout. Po zaschnutí ji položíme na kámen nebo na kovovou podložku a kladivem náležitě sklepáme vějířovitě přilepené motouzy. Místa, v nichž jsou motouzy přilepeny, musí být naprosto hladká. Pak knihu můžeme zavřít, aniž by se motouzy uvolnily. Po zavření desek ještě lehce kladivem přirazíme první a poslední archy po celé délce k lepenkám.

9. Jestliže byla kniha před šitím vpředu a dole osekána, ořízne se kniha vázaná po francouzském způsobu teprve po nasazení desek. Nasazené a na motouzech dosud pohyblivé lepenky sesuneme dolů tak, aby jejich okraj byl ve stejné rovině s horní ořízkou. Dolní okraj musí být u obou lepenek stejně široký a šíře se musí rovnat součtu šířek obou okrajů (horního i dolního). Takto připravenou knihu vložíme opatrně do řezacího stroje hřbetem proti noži, pečlivě ji zalisujeme a ostrým nožem nařízneme vrchní desku vpředu v místech řezu. Bude-li kniha oříznuta dole, přesuneme lepenky na druhou stranu k hlavě, opět položíme hřbetem proti noži, zalisujeme, nožem nařízneme horní lepenku a ořízneme — tím zabráníme, aby se horní deska v těchto místech nevytrhla. Oříznutou knihu sevřeme pevně prsty, abychom nerozházeli ořízku nebo nepohnuli deskami, opatrně ji vyjmeme z řezacího stroje a ihned přiložíme u hlavy, na obou stranách zlatnice a prkénka. Knihu zalisujeme do ručního lisu, v němž zhotovíme ořízku. Lepenky desek slouží při tom jako výplň a zabraňují smáčknutí drážek.

10. Zhotovíme ořízku. Děláme-li zlatou ořízku u francouzsky nasazovaných knih, zhotovíme ji vždy po nasazení desek, v nichž je kniha ořezána. Hotovou ořízku zabalíme, abychom ji chránili před poškozením.

11. Upevníme desky. Francouzským způsobem, nasazené lepenky se upevňují na dvou místech. Nejprve zalepením motouzů na vnitřní straně desek (přitom jsou lepenky posunovatelné po výšce knihy). Po zhotovení ořízky se definitivně připevňují přesně na místa, na která patří, takto:
Knihu položíme na okraj stolu hřbetem proti sobě (hřbet poněkud vyložíme přes okraj stolu). Otevřeme desku knihy na 270° a levou rukou ji trochu pozvedneme a prstem pravé ruky naneseme do jamek pro motouzy trochu hustšího škrobu. Desku zpět zavřeme a přitom rovnoměrně upravíme vzájemné poměry obou okrajů nahoře i dole. Vymáčknutým škrobem přimažeme motouzy svrchu a položíme po celé délce lepenky asi S cm široký proužek papíru, který přikryje škrobem namazaná místa na desce a oblinu hřbetu. Nyní knihu obrátíme a totéž uděláme i na druhé straně. Knihu s podlepenými motouzy vložíme mezi příčná prkénka, s kterými je zalisujeme v ručním lisu, dobře utáhneme a necháme 24 hodiny schnout.

12. Hřbet přelepíme ihned po nasazení a upevnění lepenek, abychom využili doby schnutí, protože i pře-lepený hřbet schne dosti dlouho. Hřbet natřeme škrobem, a necháme rozvlhnout. Pale jej vytřeme od-řezky papíru, aby byl zbaven zbytků klihu, přetřeme jej řídkým škrobem, přiložíme připravenou gáži a znovu řídkým škrobem přetřeme a prsty přihladíme. Přelepenou knihu necháme schnout do druhého dne.

13. Druhý den knihu vyjmeme z lisu a opatrně odstraníme papír, který jsme položili přes naškrobené motouzy. Skelným papírem očistíme desky u hřbetu po celé výšce. Pak je seřízneme ostrým nožem na všech rozích. Nejprve srazíme nepatrně růžky u obou desek vpředu, potom seřízneme ještě další rohy lepenek u hřbetu. Seříznutí rohů u hřbetu musí být táhlé, ve směru delší strany lepenky, a přitom šikmé. Děláme to tak, že desku otevřeme a u hřbetu vsuneme mezi desku a knihu přes drážku plech, desku zavřeme a pak shora ostrým nožem šikmo proti hřbetu tahem ve směru delší strany lepenky roh odřízneme. To opakujeme u všech čtyř rohů. Konečně rašplí ze skelného papíru zkulatíme horní hranu lepenky na všech třech stranách u obou desek.

14. Zhotovíme kapitálky. U celokožených knih se mají šít bezpodmínečně ručně. Výška proužku, který obšíváme, musí být o 1 mm nižší než šířka okrajů desek (kant). Kapitálek musí být rovněž na každé straně kratší o 1 mm než hřbet knihy.

15. Po vyšití kapitálků musíme na hřbetě zhotovit dutinku, jež vytvoří potřebný hřbetník. Vezmeme pruh měkčího dřevitého papíru (vlákna musí probíhati ve směru hřbetu), který bude na kratší straně širší, než je výška knihy. Odměříme si přesnou výšku, hřbetu včetně šitých kapitálků a naneseme ji na krátkou stranu připraveného papíru tak, aby po obou strunách přečnívaly stejné okraje. V těchto místech si uděláme tužkou znaménka. Pak naměříme šířku hřbetu o 1 mm užší, než kolik měří jeho skutečná šířka od lepenky k lepence, a naneseme ji na papír. V místech znamének k ní přidáme ještě asi 1/3 šíře hřbetu, (na zahnutí). Zde uděláme kolmo linku tužkou od kraje ke kraji, pak přebytečný papír až k lince odstřihneme a řez obrátíme v pravém úhlu ke krajům papíru. Hřbet knihy namažeme řidším klihem a knihu položíme na prkénko před sebe na stůl, aby její přední ořízka byla rovnoběžná s hranou stolu. Potom vezmeme připravený vyříznutý papír na dutinku a položíme jej na desky tak, aby část papíru zbylá po vyříznutí přikryla hřbet knihy včetně kapitálků na výšku a od přední lepenky k zadní lepence na šířku. Přiložený papír přihladíme dobře kostkou po celé ploše hřbetu a pak jej na obou stranách přehneme zpět v místech, kde se desky otvírají. Tím vznikne na jedné straně křidélko a na druhé straně hřbetu zůstane ostatní papír. Přehnuté křidélko namažeme na hřbetě na vrchní straně klihem a přetáhneme přes ně zbývající část papíru z druhé strany. Znovu přehladíme kostkou přilepený papír v místech křidélka a po dokonalém přilepení ohneme zbytek papíru zase zpět. Tak vznikne na hřbetě dutinka, jejíž vnější strana je delší než kniha. Zbylý papír však ještě neodřízneme, nýbrž znovu namažeme dutinku klihem a přehnutým papírem ji pře-lepíme ještě jednou. Je-li kniha tlustší, přelepíme dutinku znovu, a teprve potom papír odřízneme. Dříve než upravíme dutinku přesně na výšku podle desek, necháme ji řádně uschnout.

16. Připravíme si kůži k potažení celokožených desek. Jako u jiných vazeb, musíme potahový materiál přiřezávat s přídavkem na záložky, které děláme na všech stranách široké alespoň 2 cm. Abychom zbytečně neplýtvali kůží, naměříme si na pomocný papírový proužek (široký asi 2 cm) přesné rozměry knihy. Zároveň přitom vyznačíme na proužku místa všech ohybů a záložek.

Na připravený proužek papíru naměříme od okraje nejprve šířku záložky (2 cm.) a vyznačíme ji tužkou. Ke značce této šířky položíme knihu přední hranou vrchní desky a tam, kde se deska u hřbetu ohýbá, přesně ve místech lomu, uděláme druhou značku. Pak otočíme proužek dále kolem hřbetu ve směru měření, aniž s ním pohneme, a na druhé straně zase přesně v místech ohybu uděláme další značku a konečně na přední hraně zadní desky vyznačíme značku čtvrtou. Od této poslední značky naměříme opět 2 cm. (záložku) a v těchto místech papírový proužek odstřihneme. Délka, proužku udává potřebnou šíři kůže. Nyní na druhou stranu proužku naměříme stejným způsobem druhý rozměr potahové kůže včetně záložek. Podle zjištěných rozměrů včetně záložek přiřízneme pak potřebnou kůži na potah knihy. Při řezání, kůže dbáme, aby přířez byl ve všech rozích pravoúhlý.
Přiříznutou kůži položíme na stůl před sebe našíř, lícem k desce stolu, a na jejím rubu narýsujeme obyčejnou měkkou tužkou podle papírového proužku a pravítka do pravého úhlu linky označující záložky a přesnou šířku desek i hřbetu. Linky budou vodítkem při tenčení kůže.

Nejprve zeslabíme kůži po celé ploše hřbetu nožem na tenčení nebo jinými pomůckami podle kůže (sklem, rašplí, hrubím skelným papírem atd.). Tenké kůže však již ne tenčíme. Po vy tenčení znovu tužkou narýsujeme linky lomů, které jsme při práci setřeli, a začneme tenčit nejprve dlouhé a pak obě krátké záložky. Záložky mají být pokud možno tenké, ne však jako papír. Musí být vy tenčeny stejnoměrně po celé délce, protože po založení je každá nerovnost zřetelná. Mají-li být hrany okrajů desek ostré a rovné, klademe nůž přesně na linku a od ní tenčíme záložku. Je-li lepenka zaoblená na vnější straně desek, můžeme kůži na záložkách tenčit šířeji. Po vytenčení záložek musíme na rub kůže znovu narýsovat tužkou linky na ta místa, na která jsme je narýsovali už před tenčením.
Zbývá ještě vytenčit rohy a místa, na nichž má být po založení vytvořena kožená hlavice.
Má-li být kůže na rozích při zakládání zpracována dobře a bez potíží, musí být v těchto místech ještě o něco tenčí než ostatní části záložky. Také v místech budoucích hlavic musí být kůže stejnoměrně tažně vyslabena, ne však tolik jako na rozích. Z příliš tenké kůže se hlavice velmi těžko formuje a její konečný vzhled pak není dobrý.
Bude-li mít kniha falešné vazy, je třeba na předem vytenčené ploše hřbetu vyznačit tužkou místa, kde tyto falešné vazy budou, a kůži na nich ještě poněkud ztenčit, aby se vazy mohly snadněji vypracovat. Nakonec kůži ještě upravujeme po délce ohybu na obou stranách hřbetu tam, kde se deska bude otáčet jako ve stěžejích, a to tak, že ji po celé délce poněkud ztenčíme. Abychom to mohli provést bez velkých obtíží, zlomíme přesně a ostře kůži lícem na sebe, na obou linkách, udávajících šíři hřbetu. Zlomenou kůži položíme příčně na kámen k tenčení a sklem nebo obyčejným nožem několika tahy po obou stranách lomu oškrábneme. Když pak kůži natáhneme, zjistíme, že se vytvořil v těchto místech podélný výstupek, který musíme nožem na tenčení opatrně odstranit. Tím v místech ohybu zeslabíme kůži v tenký žlábek, který uděláme také v místech ohybu i na druhé straně.
Po vytenčení kůže obnovíme tužkou na rubu kůže všechny pomocné linky, abychom při potahování knihy pracovali co nejpřesněji.

17. Vytenčenou kůži položíme na kámen lícní stranou nahoru a čistou houbou namočenou v čisté vodě ji navlhčíme na hřbetě mezi oběma lomy a necháme vodu zatáhnout. Potom kůži obrátíme a na rubu ji mezi lomy natřeme řidším škrobem. Hřbet knihy namažeme suše řidším, klihem a necháme jej trochu zaschnout. Po chvíli položíme přední desku knihy přesně podle vyrýsovaných linek na kůži tak, aby se lom hřbetu přesně kryl a ležel na vytenčeném lomu kůže. Levou rukou pevně přitlačíme přesně položenou' knihu na kůži a pravou rukou přehneme zbývající kůži druhé strany kolem hřbetu. Asi v polovině ji přehneme zpět tak, aby líc volné kůže ležel na sobě a aby se přitahováním její struktura. Druhý lom kůže pozorně umístíme do protějšího ohybu desky a hřbetu. Toto položení lomů na sebe je velmi důležité pro správné otvírání celokožené vazby a další zpracování vazby. Je-li vše správně umístěno, necháme přilepený hřbet trochu zaschnout.

Kůži přilepíme na desky takto: Knihu položíme před sebe na hladký čistý kámen hřbetem k levé ruce, opatrně přehneme volnou kůži v místech ohybů zpět (přitom se však kůže nesmí odloupnout od hřbetu) a celou plochu odkryté desky namažeme řidším teplým klihem. Pak knihu obrátíme napříč, abychom měli její hřbet proti sobě. Knihu včetně zadní volné kůže uchopíme za rohy, postavíme ji na hřbet a opatrně ji klademe namazanou deskou podle linek na kůži. Potom ji obrátíme přilepenou kůží vzhůru a dlaní levé ruky přimáčkneme kůži na desku, přitom pravou rukou tahem ven vyrovnáváme a odstraňujeme případné záhyby.
Kůži však nesmíme příliš vytahovat, aby se později při sesychání nezkroutily desky. Totéž provedeme i na druhé straně. Knihu s kůží přitaženou na desky pak buď v hladkých lepenkách (je-li kůže hladká), anebo v měkké makulatuře (je-li zrnitá) lehce zalisujeme a po vyjmutí z lisu ji zatěžkáme a necháme zaschnout. Před zalisováním však vložíme po obou stranách mezi desky a knižní blok tenkou lepenku až do drážky.

18. Asi za půl hodiny můžeme pracovat dál. Nejdříve houbou namočenou v čisté vodě navlhčíme záložky na vnější straně kolem celé knihy a zároveň kůži na lomech podél hřbetu. Potom opatrně otvíráme desku jednu po druhé a při otvírání ji táhneme ve směru pohybu. Dáváme pozor na to, aby po otevření hrana lepenky u hřbetu ležela kolmo na drážce knihy a ne-přečnívala přes drážku. Otevřenou knihu položíme na hranu kamene, knižní blok držíme levou rukou kolmo ke kameni a prstem důkladně namažeme řidším škrobem záložky, nejprve dole a nahoře, potom vpředu a vzadu. Namazané záložky necháme asi 5 minut schnout, zatím očistíme kámen od škrobu a začneme zakládat.
Knihu položíme stejně jako při mazání záložek a kostkou uvolníme nejdříve dutinku na hřbetě v místech lomu. Levou rukou uchopíme knihu za ořízku v blízkosti lepenek a knižní blok táhneme směrem, vzhůru, přitom však palcem a ukazovákem téže ruky tlačíme lepenky na obou stranách dolů. Do mezery vzniklé mezi hřbetníkem a hřbetem knihy přehneme namazanou záložku celou její šíří. Potom uvolníme hřbet knihy a nejprve na jedné, a pak na druhé desce založíme celou záložku (přitahujeme ji přitom dovnitř palcem). Kůži urovnáme v drážkách a u hřbetu ji povytáhneme do oblouku, abychom mohli později vytvarovat hlavici. Knihu obrátíme a založíme ji na druhé, dlouhé straně. Teprve když jsou založeny horní a dolní záložky, zakládáme knihu vpředu a vzadu. Při zakládání těchto posledních dvou záložek povytahujeme kůži na rozích a složíme ji zatím přes sebe. Knihu položíme na kámen nebo na čistou lepenku, otevřeme vrchní desku do vodorovné polohy a podložíme ji prkénkem a lepenkami do stejné výšky s knižním blokem. Pod desku vložíme čistý celulózový papír, který musí být na všech stranách alespoň o 10 cm větší. Přehneme jej kolem okrajů desky, levou rukou se pevně opřeme o otevřenou desku a prsty téže ruky napínáme přehnutý papír. Přitom kostkou formujeme přes papír hrany okraje a nakonec přihladíme záložku po celé délce k lepence. Tento úkon musíme udělat na všech okrajích desek (kantách), a to vždy nejprve nahoře a dole, a pak po stranách. Knihu se zformovanými okraji ještě jednou prohlédneme v drážkách, záhyby vyrovnáme nadzvednutím lepenek a opětovným přihlazením prsty a kostkou. Zároveň si ověříme, je-li správně a dostatečně povytažena kůže k vytvoření hlavice; pak knihu zavřeme, položíme ji hřbetem přes hranu kamene a ovážeme ji tak, jak jsme to dělali u polokožené vazby (uzlík vázání nesmí zůstat v místech zářezů lepenek.)

19. Při ovázání hřbetu se téměř vždy deformují záložky okrajů desek v místech vázání. Deformace musíme odstranit, dříve než začneme tvarovat hlavici. Ovázanou knihu položíme na kámen, levou ruku vsuneme mezi spodní desku a blok knihy a kostkou v pravé ruce vyhladíme uvnitř záložku nahoře i dole směrem do drážky. Pak knihu obrátíme a postup opakujeme u druhé desky.
Knihu vezmeme do levé ruky a postavíme ji na výšku na kámen, aby spodní část hřbetu stála přes jeho hranu, anebo ji prostě držíme bez podpírání v ruce. Palcem levé ruky držíme levou stranu a ukazováčkem téže ruky pravou stranu hřbetu na samém jeho konci nahoře, tam, kde přechází ovazující nit ze hřbetu na ořízku. Poloha prstů při formování hlavice je velmi důležitá, neboť při této práci se kůže často poškodí právě v těchto místech, vystavených při tvarování největšímu namáhání. Špičku kostky zasadíme mezi kapitálek a záhyb kůže vytvořený ovázáním nitě. Tlakem na kostku směrem ven (proti palci na jedné a ukazováčku na druhé straně) vytahujeme ovázáním deformovanou kůži záložky zpět do původní polohy. Podložené prsty protitlakem na kůži záložek brání, aby se neroztrhla. Když bezpečně vytáhneme a upravíme kůži v koutech na obou koncích kapitálků, můžeme přikročit k formování hlavice, jež má mít uprostřed anebo po celé délce stejnou šířku, jakou, mají založené hrany desek. Aby hlavice měla správnou šířku, musíme někdy ještě před ohnutím hlavice kůži povytáhnout nebo příliš vytaženou kůži zasunout kostkou zpět mezi hřbetník a hřbet knihy.
Potom obložíme hřbet knihy proužkem tenkého přespánu anebo kartónu tak, aby byl ve stejné výši s okraji desek vpředu i vzadu. V této poloze jej pevně držíme levou rukou a pravou rukou, v níž držíme kostku, přehneme nad kartón vyčnívající kůži na šitý kapitálek, aby hlavice kapitálek stejnoměrně zakrývala po celé šíři. Kartónový proužek odložíme a přehnutou záložku tvořící hlavici navlhčíme čistou vodou. Pak knihu obrátíme hlavicí dolů, postavíme ji hlavicí na kámen a krátkými (asi 1 cm dlouhými pohyby) po kameni nejprve směrem ke hřbetu a potom zpět k přední ořízce upravíme hlavici a hřbet do pravého úhlu. Abychom dosáhli poměrně ostré hrany, přiklepneme plochou kostkou hřbet při kameni kolem celého jeho obvodu.
Hlavici na druhém konci hřbetu formujeme stejným způsobem. Je velmi důležité, aby obě hlavice měly stejný tvar a byly stejně velké. Aby se to podařilo, musíme mimo jiné po celý čas formování udržovat kůži vlhkou. Po vytvarování hlavic necháme knihu ovázanou tak dlouho, až kůže hlavic dokonale uschne a ztvrdne. Ovázanou knihu nikdy neotvíráme, zničili bychom tím obě hlavice.

20. Příští den můžeme pokračovat v práci. Nejprve odstraníme nit, kterou byla kniha ovázána, avšak desky ještě neotvíráme. Napřed musíme kůži na desce navlhčit vodou (čistým štětečkem) po celé délce lomu. Nepatrně nadzvedneme desky a opatrně navlhčíme i záložky uvnitř v drážce. Počkáme, až se voda vsákne do kůže, a opatrně otevřeme nejprve jednu desku, a pak druhou do vodorovné polohy. Při otáčení do této polohy držíme desku oběma rukama; levou rukou otáčíme deskou za přední okraj a tlačíme ji mírně do hřbetu k drážce, pravou rukou přitlačujeme knihu ke kameni, zatímco prsty pravé ruky drží desku v drážce proti levé ruce, aby lepenka desky spočívala po otevření přesně nad drážkou a tvořila s ní pravý úhel. V tomto postavení přiklepeme lehkými údery kladiva lepenku po délce drážky. Desku pak zavřeme a stejným způsobem otevřeme i druhou stranu. Teprve nyní můžeme vypracovat rohy, jejichž kůži jsme při zakládání pouze složili přes sebe. Kůži na rozích navlhčíme vodou, a když rohy náležitě pro vlhnou, opatrně je otevřeme a znovu přemázneme řidším škrobem; kůži pak uchopíme a pevně ji vytáhneme do středu desky, znovu ji složíme do dřívější polohy a šikmo drženým nožem na tenčení prořízneme obě na sobě složené kůže přesně na pokos. Řez však nesmí končit v kraji rohu, ale asi 1 mm od jeho hrany. Po proříznutí odstraníme uvolněnou vrchní kůži, nepatrně nadzvedneme na rohu přední záložku a odstraníme ještě spodní uvolněnou kůži. Potom nazvednutou záložku suše přemažeme škrobem a přimáčkneme ji zpět na místo, aby vytvořila s druhou částí záložky na rohu dokonalou rovinu a aby řezem neprosvítala spodní lepenka. Stejně založíme i ostatní rohy.

21. U většiny celokožených vazeb vsazujeme do drážky kožený proužek (fale), který se záložkami stejnoměrně orámuje desku zevnitř a zpevní její spojení s knižním blokem v drážce na vnitřním ohybu. Plátěný proužek do celokožené vazby nepatří, je rušivým prvkem a dokládá nedostatek citu pro materiál a jeho kombinaci. Nemáme-li tutéž kůži, z které jsme dělali potah, je lepší udělat vcelku vlepenou předsádku, jak je popsána u polokožené vazby.
Kožené proužky musí být nejméně 3 cm široké a aspoň o 3 cm delší než výška knihy. Přiříznuté proužky po celé ploše stejnoměrně a co nejvíce vy tenčíme, aby jejich tloušťka po zalepení neztěžovala dokonalé otvírání a zavírání desek. Dříve než jim dáme potřebný tvar, přiřízneme stejně široký a stejně dlouhý proužek z dobrého celulózového papíru, jehož vlákna musí běžet podél hřbetu. Z tohoto papírového proužku uděláme přesný vzorek, podle něhož zhotovíme proužky.
Přiříznutý papírový proužek položíme na vodorovně otevřenou desku podél drážky do těch míst, na něž budeme později lepit proužek kožený. Šíře proužku položeného na desku musí být stejná jako šířka ostatních záložek kolem desky. Vyměřený papírový proužek zlomíme nejprve podle hrany lepenky nad drážkou, a potom dole až na makulatuře. Tím dostaneme na proužku dva rovnoběžné lomy, jež udávají hloubku drážky včetně tloušťky lepenky nad drážkou. Takto vyměřený proužek zlomíme ještě dolů na obou krajích lepenky. Body, v nichž se křižují první podélný lom s lomy příčnými, udávajícími výšku knihy, jsou pro naši další práci velmi důležité. Z nich vedeme pomocí pravoúhlého trojúhelníku, položeného přeponou na první linku, potřebné linky pokosu směrem do středu desky. Podle tužkou narýsovaných linek pokosu odstřihneme papír k první podélné lince, tam nůžky otočíme po lince k hornímu a dolnímu kraji papírového proužku. Tak si zhotovíme papírový vzor a podle tohoto vzoru přesně upravíme oba kožené proužky. Hotový vzor ještě položíme zpět do drážky a kostkou narýsujeme na záložkách u hřbetu nahoře i dole linky pokosu, podle nichž přesně naložíme kožené proužky. Tam, kde budou překrývat kůži záložek, ztenčíme záložky do ztracena, aby spojení proužků se záložkami bylo hladké.
Kožené proužky zformované podle papírového vzoru v místech pokosu ostře ztenčíme a namažeme je dobře ne příliš hustým škrobem a necháme rozvlhnout. Mezitím z knihy odstraníme na obou stranách předlepenou makulaturu a obě drážky pečlivě po celé délce vyčistíme skelným papírem.
Při vlepování pásků do knihy otevřeme obě desky zároveň do vodorovné polohy a knihu podložíme čistým prkénkem. Vezmeme škrobem namazaný a provlhlý pásek do obou rukou a položíme jej šikmými řezy pokosu přesně k jeho linkám, narýsovaným na záložkách. Pak upravíme proužek po celé délce desky na stejnou šíři a přihladíme jej svrchu k lepence. Nehty zlomíme zbývající volnou část namazaného proužku podle lepenky do drážky a přihladíme jej prsty až na následující list knižního bloku. Znovu zkontrolujeme polohu proužku, položíme na něj čistý papír a kostkou jej všude dobře přihladíme. Totéž opakujeme i na druhé straně.
Škrobem vlepené pásky necháme v otevřené knize úplně uschnout, nejlépe přes noc. Po zaschnutí knihu zavřeme a vložíme na obou stranách mezi desky a knižní blok čistý kartón v tloušťce odstraněné makulatury. Proloženou knihu vložíme do měkké makulatury a na chvíli lehce zalisujeme.

22. Upravíme záložky na vnitřní straně desek. Když vsazené kožené proužky uschnou, vyjmeme lehce zalisovanou knihu z lisu a kružidlem otevřeným na přiměřenou šířku objedeme na vnitřní straně obou desek záložky i vsazené kožené proužky. V linkách narýsovaných kružidlem odřízneme ostrým nožem podle kovového pravítka nestejně široké záložky, a tím je upravíme na stejnou šířku. Je-li kůže záložek příliš tlustá a po vyříznutí záložek vznikne mezi lepenkou a záložkami schodovitý výstupek, musíme tento násilný přechod z lepenky na záložky vyrovnat vlepením kartónu, který vytvoří výplň sahající od záložky k záložce. Kartón vlepujeme na desku škrobem a pak knihu necháme znovu úplně uschnout pod tlakem v lisu.

23. Dříve než vlepíme předsádky, zdobíme vylisovanou knihu podle předem připravených návrhů jak na vnějších stranách desek a hřbetu, tak uvnitř na záložkách, popř. na vnějších hranách desek, na nichž kniha stojí.

24. Teprve po dokončení výzdoby vlepujeme do knihy předsádky, buď papírové, hedvábné, nebo kožené. U vsazovaných kožených proužků se vlepují na každou stranu knihy předsádky ze dvou dílů. Barvy předsádek mají být vždy v souladu nebo kontrastu s barvou potahové kůže.
Nejprve nalepíme Mihem oba předsádkové přířezy na přídeští. Kožené okraje kolem tohoto zrcadla musí být stejně široké. Potom vlepíme škrobem na první a poslední list v knize předsádky, tzv. lítačky. Předsádky (lítačku) namažeme na rubu v místech, kde budou přisazeny přes kožené proužky do drážky, v šíři asi 2 cm škrobem. Protilehlé listy lítačky mažeme také škrobem, ale po celé ploše, a jen v drážce u hřbetu necháme 1 cm široký pruh nenamazaný, z opatrnosti, abychom nepotřísnili kožený proužek. Tento suchý proužek bude přikryt namazaným listem předsádky. Tak dosáhneme čistého spojení předsádky se spodním listem v drážce. Po vlepení předsádek ihned vložíme mezi desky a knižní blok na obou stranách po tenké lepence nebo kartónu a knihu mezi čistou makulaturou nebo hladkými lepenkami zalisujeme. V lisu necháme předsádky dokonale uschnout, nejlépe do druhého dne. Při lisování hotové knihy dbáme, aby kniha byla lisována více vpředu, jinak by se po vyjmutí i lisu otevírala.

25. Přečnívající kraje předsádky musíme příští den (po vyjmutí knihy z lisu) odříznout přesně podle knižního bloku jako u polokožené vazby; nahoře a dole i vpředu ostrým nožem, vždy podle kovového pravítka. Přitom opatrně odřízneme nožem na tenčení přečnívající části kožených pásků v drážce.

26. Hotovou knihu po dokončení všech prací prolistujeme a všechny závady okamžitě opravíme. Jestliže se vylisovaná hotová kniha vpředu otvírá, navlhčíme štětečkem kůži na vrchní straně ohybů po jejich délce, necháme vodu vsáknout do kůže a pak vpředu i vzadu vložíme přesně do drážky tlustší motouz na šití. Desky zavřeme a knihu zatěžkáme mezi prkénky. Asi za hodinu vyjmeme knihu z prkének a vytáhneme vložené motouzy. Obvykle postačí tento jednoduchý zákrok, aby se desky neotvíraly.

27. Hotovou knihu vložíme do pouzdra. Každá kniha v celokožené vazbě má být chráněna pouzdrem. Pouzdro na celokožené vazby musí být uvnitř dokonale hladké, aby se při zasouvání a vyjímání knihy nepoškrábala kůže vazby. Proto musíme lepenku na pouzdro na vnitřní straně potáhnout hladkým čistým papírem nebo měkkou látkou. Jednoduchá pouzdra zhotovujeme z tenčí obyčejné ruční šedé lepenky nebo ze šedé strojní lepenky. Velikost potřebného přířezu stanovíme součtem všech rozměrů knihy. Proto je velmi důležité věnovat vyměření pouzdra co největší péči. Vnější strany pouzdra se potahují papírem odolným proti odírání.

Zdroj: Doležal, Jaroslav: Vazby knih, SNTL Praha 1976